LEDNOVÉ JEDNIČKY

BŘETISLAV BAKALA Scherzo pro komorní orchestr
BOHUSLAV MARTINŮ Klavírní koncert č. 1 D dur H 149
FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY Symfonie č. 1 c moll op. 11

Marek Kozák klavír
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík

Koncertu, který se uskuteční v lednu, prvním měsíci v roce, dominuje číslo jedna. Program zahrnuje První symfonii c moll Felixe Mendelssohna Bartholdyho, První klavírní koncert D dur Bohuslava Martinů a Scherzo vůbec prvního šéfdirigenta brněnských filharmoniků Břetislava Bakaly.

Břetislav Bakala přišel na svět 12. února 1897, od jeho narození uplyne v příštím roce 130 let. Byl významnou dirigentskou osobností hudebního Brna první poloviny 20. století, horlivým propagátorem tvorby českých a moravských skladatelů. Scherzo pro velký orchestr (1922) složil v době, kdy navštěvoval mistrovskou školu Leoše Janáčka; o pět let později dílo upravil pro menší orchestr – patrně to souviselo s provedením Scherza v brněnském Radiojournalu, kde Bakala tehdy začal působit jako klavírista a záhy jako druhý kapelník. Později stanul v čele Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a v roce 1956 – když se toto těleso sloučilo se Státním symfonickým orchestrem kraje brněnského a zrodila se tak Státní filharmonie Brno – se stal prvním šéfdirigentem nově založeného orchestru, který vedl do svého skonu v roce 1958.

Bohuslav Martinů napsal pět koncertů pro klavír a orchestr, z nichž První klavírní koncert D dur byl poprvé uveden před 100 lety: 21. listopadu 1926 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Českou filharmonii dirigoval Robert Manzer, sólistou byl Jan Heřman.

„Skladatel, kříse zde concerto grosso, navazuje na hudbu z první poloviny XVIII. věku. Klavír (hrál virtuosně prof. Heřman) má tu roli sólisty, ale hned zase ustupuje v rámec instrumentálního souboru, jímž je komorní orchestr. V díle p. Martinů – zvláště ve volné větě a také v úvodním Allegru – jsou místa, která žijí duchem a vydechují vůni hudby XVIII. století a působí rozkošným dojmem. Máme tu skladbu staré formy, v níž hudební mluva zašlých dob oživena je moderními harmoniemi. Zaujala posluchačstvo, které hlučným potleskem projevilo skladateli upřímné uznání.“ Národní listy, 26. 11. 1926, s. 5

Patnáctiletý Felix Mendelssohn Bartholdy opatřil svou Symfonii c moll z roku 1824 původně číslem 13. Zjevně ji považoval za další v řadě dvanácti juvenilních symfonií napsaných pro smyčcový orchestr. Není to ale jen přítomnost dechových nástrojů, která ji odlišuje od jeho raných děl a která skladatele přiměla k zavedení nové číselné řady. První symfonie c moll svou výstavbou totiž ční nad předchozími skladbami a udivuje zralostí svědčící o mimořádném talentu mladičkého autora.

Beseda s dramaturgem a jeho hosty se koná v 18.00 v ředitelském salonku. Kapacita je omezena, rezervujte si své místo na adrese besedy@filharmonie-brno.cz do středy 12.00 hodin v týdnu, kdy se koná koncert.