Filip Vrána: Příběh pivovarských magnátů – Hayeků

3. 10. 2025 (Filip Vrána)

Historie brněnských podnikatelských rodin nedávno znovu ožila dalším jménem. Na světlo se díky dokumentu Martina Reinera ze seriálu Cesty víry vyloupl příběh původně židovské rodiny Hayeků, která v Brně zakládala dnešní pivovar Starobrno a patřila k podnikatelské elitě. Rodina, jejíž nejstarší žijící členové se jmenují po otci Czerny, do Brna začala jezdit a zajímat se o místo svého původu, které jakoby odvál čas.

Otec zakladatel

Pojďme ale po pořádku, a hlavně k pivu.

Židé měli historicky omezený manévrovací prostor ohledně podnikatelských oblastí, kde se mohli prosadit. To se změnilo v polovině 19. století, kdy byli s ostatním obyvatelstvem konečně zrovnoprávněni.

Zakladatelem pivovarské dynastie Hayeků je Michael Hayek (1812-1884). Narodil se v roce 1812 v Mistříně. Byl majitelem pivovaru v Hodoníně, od roku 1849 měl v nájmu knížecí pivovar v Dolních Věstonicích a také pivovar v Brněnských Ivanovicích. Provozoval rovněž sladovnu Ignaze Wohlmutha tamtéž, v níž vyráběl slad na prodej, čehož se později vzdal. Michael Hayek byl strýcem Adolfa Löwa (1848-1915). Ten byl od roku 1892 nájemcem pivovaru v Jehnicích, který později včlenil do a.s. Moravia. Ano, tak propojené byly brněnské židovské podnikatelské rodiny v oboru!

Zatímco Michael si svou židovskou víru uchoval a je pohřbený v Brně na židovském hřbitově, jeho syn, o kterém budou následující řádky, konvertoval ke katolictví, což v té době bylo obvyklé.

Začátky “Starobrna”

Rodinné podnikání si osvojil i Michaelův syn Karl Hermannn Hayek (1840-1915), který se svým tchánem Josefem Mandlem začíná v roce 1872 stavět průmyslové„Starobrno“ v místech, kde stojí dodnes. Nová firma, jak bylo tehdy obvyklé, nesla jméno po zakladatelích, tedy Mandl & Hayek. Zajímavé je, že oba nově vystavěné pivovary, tedy ten na Starém Brně a v Brněnských Ivanovicích, spadají do stejné doby. Ostatně obě tyto původně samostatné, ale rodinou Hayekových propojené investice za pár let splynuly do jednoho podniku s názvem První brněnský akciový pivovar a sladovna. Na Starém Brně se vařilo pivo a v Brněnských Ivanovicích fungovala dál exportní sladovna.

Rodina Hayeků je pro historii brněnského pivovarnictví podstatná, protože ve starobrněnském pivovaru držela až do konce první světové války majoritu a rozvíjela jej natolik, že šlo v té době už o největší pivovar na Moravě. Klíčovými postavami v další generaci jsou Sigmund Adolf (1849-1920), bratr zakladatele „Starobrna“, a další člen dynastie Paul, který působil ve vedení města i jako zemský poslanec.

Prodej pivovaru

Pivovarská tradice zůstává stále v povědomí rodiny Hayeků resp. dnes už Czerných silná, i když není pravdou, že by byl pivovar po první světové válce znárodněn, jak o tom kardinál v dokumentu mluví. Ještě v roce 1918 Hayekové odprodali majoritu s tím, že budou dál působit ve vedení podniku.

Transfer do českých rukou zajišťovala Moravská agrární a průmyslová banka. Výkonný výbor banky schválil již 6. listopadu 1918 dohodu s tím, že skupina kolem Sigmunda Hayeka (bratra Karla Hermanna) dala bance předkupní a volební právo na asi 2400 ks akcií za tehdy běžný akciový kurz ponížený o 5 %, nejméně ale za 1100 K za akcii. Tím banka s ostatními akciemi, které měla, mohla ovládnout valnou hromadu a následně došlo ke změně poměrů správní rady, která byla devítičlenná. Namísto sedmi Němců v ní byli nově jen čtyři a doplnilo je pět Čechů.

Rekonstruovat podrobněji roli Hayeků v dalším fungování podniku není úplně jednoduché, protože povětšinou máme k dispozici pouze záznamy o konání správní nebo dozorčí rady, a ty jsou ryze obchodního rázu.

Zajímavý nález z genealogických výzkumů

Genealogické schéma rodiny Hayeků ale ukazuje ještě jedno zajímavé propojení, z drobných záznamů obchodní povahy dříve jen tušené. Hilda Hayeková, která byla vzdálenou příbuznou Michaela Hayeka, se provdala za Fridricha Rotha. V jeho případě šlo opět o osobu velmi podstatnou pro rozvoj oboru, protože Roth byl vrchním ředitelem pivovaru Moravia. Právě s jeho osobou je spojen velký rozkvět této pivovarské skupiny, který ovšem zároveň vedl k značnému zadlužení Moravie a jejímu následnému krachu za hospodářské krize. Roth pak v roce 1930 spáchal sebevraždu.

Pivovarská situace v první polovině 20. století

Podíváme-li se podrobněji na celou situaci na pivovarském trhu, tak v Brně se z původně cca desítky pivovarských podniků už na přelomu 19. a 20. století vykrystalizovaly dvě hlavní skupiny. Jednu vedl právě První brněnský akciový pivovar, kterému dnes říkáme Starobrno a působili v něm Hayekovi, a druhou byla skupina Moravia s pivovary na dnešní Kotlářské, Rosicích, Jehnicích, Rájci a sladovnou v Rajhradě. Za první republiky obě skupiny dělaly akvizice ve vzájemné shodě, jinými slovy provozovaly jiné pivovary v regionu společně (například v Sokolnicích) nebo starší podniky kupovaly a pak je zavíraly. Jedním z důvodů, proč se tak dělo, byl fakt, že je financoval stejný bankovní kapitál, tedy již zmíněná Moravská agrární a průmyslová banka, respektive pozdější Moravská banka, která měla sídlo na náměstí Svobody (dnes budova Komerční banky od architekta Fuchse).

Návraty

Vraťme se ale krátce k Hayekům: Jejich židovské kořeny vedly k tomu, že část rodiny zahynula během druhé světové války. Matku kardinála Czerného zachránil fakt, že se těsně před válkou provdala za německého architekta Czerného a tím pádem se na ni antisemitské zákony vztahovali pouze v menší míře. Nakonec sice také skončila v Terezíně, ale stejně jako vězněný manžel přežila. Po válce rodina emigrovala těsně před Vánocemi 1948 do Kanady, kde její část žije dodnes.

Díky „zpovědi“ kardinála Czerného, který se osobně ve Vatikáně zabývá migrací, ožila historie rodiny znovu. Do Brna se několikrát vrátil i jeho bratr Robert s dětmi a spolu si letos v létě poprvé prohlédli zevnitř i „svůj rodinný pivovar“.

Fenomén je dílem konkrétního autora (Filip Vrána), nevyjadřuje oficiální stanovisko města Brna ani TIC BRNO.