Filip Vrána: Brněnský traktor Zetor dojel, orat brambor už nebude

Filip Vrána (13. 7. 2026)

Historie a kontext areálu v Líšni

Datum konce tedy díky aktuální tiskové zprávě známe. O co jsme ale vlastně přišli? V meziválečném Československu se výrobou traktorů zabývalo několik značek. Po druhé světové válce padlo rozhodnutí výrobu koncentrovat do jednoho závodu, konkrétně do Brna. Tým místní Zbrojovky uspěl v roce 1946 v soutěži konstruktérů s modelem Zetor 25. Dnes už také dávno zaniklá mateřská Zbrojovka totiž nevyráběla pouze zbraně, ale také spoustu dalších strojírenských výrobků, mj. automobily. V prvních letech nebyla produkce traktorů nijak vysoká, proto padlo rozhodnutí přeložit výrobu do líšeňského závodu, kde se za války vyráběly letecké motory. Značka od počátku nesla název Zetor, což znamená fonetické spojení Z – zet (Zbrojovka) a koncovky od slova traktor.

K dalším výrobním milníkům patří rok 1969, kdy Zetor začal s výrobou modelové řady Crystal. Tím podnik splnil poptávku po modelu s vyšším výkonem, konkrétně 80 koní. Traktor měl mj. první plošinovou bezpečnostní kabinu v tomto průmyslovém odvětví se zabezpečením proti převrácení. Tento traktor se později vyráběl i ve slovenském Martině. Zatímco v roce 1947 se prodalo 3500 Zetorů, v roce 1979 to bylo rekordních 32 600 ks.

V souvislosti s výrobou rostla i velikost areálu, zahrnujícího mj. ozubárnu, kovárnu, slévárnu a výrobu kuličkových ložisek. Slévárna kvůli zápachu skončila loni a sesterský výrobní závod tak o rok předešla. Jediné, co z bývalého celku tedy ještě plnohodnotně funguje, jsou kuličková ložiska v podobě samostatného podniku ZKL Bearings CZ. Výroba naftových motorů pokračovala od počátků ve Zbrojovce Brno (motorárna v Husovicích – podle všeho dnes na zboření). Líšeňský komplex působil pod značkou ZKL Brno. Na Zetor byl přejmenován v roce 1976.

Změna režimu a postupný pád

Velký problém Zetoru přinesl přechod na tržní podmínky, protože značka se orientovala logicky na země RVHP. Po roce 1989 byly jednotlivé závodní celky privatizovány odděleně. Mateřská Zbrojovka se specializovala na výrobu leteckých zbraní. Zetor dělal dál traktory, ale potýkal se s problémy v odbytu. Ještě v roce 1985 prodal přes 29 tisíc traktorů. V roce 1991 jich bylo 17 300 a o rok později už jen 7000. Podnik několikrát čelil možnému krachu. V 90. letech odmítl nabídku na převzetí od společnosti John Deere.

V roce 2002 továrnu převzala slovenská společnost HTC Holding, což zpočátku vzhledem k silnému postavení firmy na okolních trzích vedlo k oživení výroby. Firma se postupně dostala na výrobu přes 4000 traktorů ročně. V letech 2009 až 2017 byla sice v zisku, přesto se počet prodaných traktorů snižoval. Zatímco v roce 2014 prodal Zetor 4178 traktorů, v roce 2017 to bylo 2786 strojů a o dva roky později 2090. Postupně klesly i tržby společnosti. Od roku 2018 firma vykázala zisk pouze jednou, a to v roce 2021. O rok později Zetor rozšířil svou působnost na trhu v Indii, kde už dříve podepsal spolupráci s výrobcem traktorů VST Tillers Tractors o vývoji traktoru pro indický trh. Traktory s výkonem do 90 koní tak už nyní vyrábí Zetor v Indii a jsou určené pro jihoamerický, asijský i africký trh, traktory z Brna pak byly určeny pro Evropu.

Co bude dál?

Uzavírá se tak jedna velká kapitola brněnských strojírenských dějin. Brno na průmyslu vyrostlo a díky tomu ztratilo svůj provinční ráz. Vyrostlo primárně na textilu, který se brzy po revoluci také vypařil. Nebyl schopen konkurovat. Nyní jeho osud následuje strojírenství jako celek. Mateřská Zbrojovka zmizela pod rypadly bagrů a na jejím místě roste nová zástavba. Zetor je tak dalším padlým andělem brněnské strojírenské výroby. A v tomto součtu bychom mohli ještě pokračovat.

Podle prohlášení firmy z tohoto týdne výroba malých a středních traktorů v Evropě za současných podmínek nedává smysl. „Byli jsme posledním výrobcem traktorů, který se ji tady snažil udržet, ale kvůli drahým energiím, pracovní síle a hlavně nákladům na materiál nejsme tak konkurenceschopní, jak bychom si představovali, a musíme to začít dělat jinak. Neznamená to, že na tuto kategorii traktorů rezignujeme, jen ji, stejně jako všichni naši konkurenti, už nebudeme vyrábět v Evropě,“ vysvětluje Róbert Harman, výkonný ředitel Zetor Tractors. Tak zní tedy brněnský testament legendární značky, která do světa za 80 let prodala více než milion traktorů.

Fenomén je dílem konkrétního autora (Filip Vrána), nevyjadřuje oficiální stanovisko města Brna ani TIC BRNO.