bazmek entertainment: extrémofilové

Začíná to jako vtip. Potká se polárník, ledovec a mikrob.

“A v tom se odnikud přiřítí jacísi magoři, kteří blbnou na skútru, jak kdyby tady byli sami. Čuráctvo jedno. Jak kdybychom neměli dost svejch starostí.”
Vydej se s námi na potemněle sarkastické polární dobrodružství zalité barvami polární záře, kde nehraje žádnou roli, kdo jsi, co umíš, kolik vyděláváš a čeho jsi dosáhl/a. Nejdůležitější je to, jaké vztahy navazuješ s jinými bytostmi a organismy na naší planetě.

Kdo tě totiž uslyší, až na půl roku zapadne slunce?
Kdo tě uslyší v té nekonečné pustině pokryté sněhem a ledem?
A koho uslyšíš ty?

“Znáš všechny, kteří kdy brázdili tvoji tvář. Kousek si vezmou a ptají se až pak. Vrtají do tebe a hledají stopy minulosti.”
Věda? Ano! Výzkum? Ano! Lidství? Ano, ale nejenom. Tři odlišné bytosti nachází během tajemné polární noci společnou řeč.

“Děje se něco? – To je špatná výzkumná otázka. To vždycky říkával můj otec: to je špatná výzkumná otázka. A špatné výzkumné otázky vedou ke špatným závěrům. Protože vždycky se něco děje. Lepší otázka je: Co se děje?”

Tak, jak se na scéně potkávají bytosti, stejně se potkává i podmanivá vizuální složka se výjimečným synth ambient glitch drone zvukovým designem.

De omnibus dubitandum. Nullius in verba. Scientiam Vitae Propagare. Viam sapientiae monstrabo tibi.

Tak trochu detektivka.
Tak trochu studie o příbuzenství.
Tak trochu pre-apokalypsa.

“Když noc trvá stovky hodin, nejde čekat s čůráním až do rána. A když noc trvá celou zimu, nejde čekat ani s jinými potřebami.”